DĚKANSKÝ KOSTEL NAROZENÍ PANNY MARIE VE VODŇANECH
Z historie kostela
Vodňanský kostel Narození
P. Marie získal podobu ve slohu
vrcholné gotiky v první polovině
15. století novostavbou presbytáře
mistrem Jaklíkem a jeho synem
Václavem. První písemná zmínka
o kostele, založeném snad současně
s městem ve 13. století, se váže
k r. 1327. V 80. letech 16. století
byla V. Vogarellim (Fugeralem)
přistavěna severní loď se zpěváckou
kruchtou a předsíň. Kostel značně
poškodil požár města r. 1722, po
kterém byl restaurován. Patrně v té
- době byly na kostelní věž namalová
ny znaky města Vodňan, Království
- českého a tehdejšího děkana Anto
nína Vokouna. Roku 1865 do ní
uhodil blesk a při následné opravě
byla v letech 1875 - 1876 upravena
do současné podoby. Na 64 metrů
vysoké věži visí 6 zvonů, z nichž
největší jménem Marek byl odlit
r. 1725. Na doplnění počtu zvonů
po rekvizicích obou světových
válek byly zvonařstvím Petra
Schillinga v německé Apoldě
v letech 1971 a 1972 ulity tři nové
zvony, posvěceny v červnu 1972.
Při opravě věže r. 1557 se nově
pořídil malovaný orloj a hodiny.
Současný hodinový stroj dodala
r. 1981 firma OPP Vyškov. Již
r. 1415 jsou doloženy v kostele
varhany. Současný nástroj postavil
r. 1926 Eduard Hubený z Protivína,
byl novodobě přestavěn. Nábožný
- zpěv a hudební doprovod boho
služeb a dalšího církevního dění
obstarávalo od poloviny
16. století až do svého zrušení
- (1785) literátské bratrstvo. Docho
- vaný kancionál z dílny Jana Tábor
ského z Klokotské Hory (1543),
uložený ve vodňanském muzeu,
obsahuje jedinečný soubor českých
- utrakvistických adventních a vánoč
ních písní. V letech 1661 až 1783
působilo ve vodňanské farnosti
náboženské bratrstvo sv. růžence,
které mívalo v kostele svůj oltář.
U jižní strany kostela stojí misijní
kříž z r. 1853. Nedaleko něho je
v dlažbě u věže vyznačena památka
- na zvon jménem Jan, který se roz
tříštil při snímání pro válečné účely
r. 1917. Kolem kostela se původně
rozkládal hřbitov (zrušen 1784),
v jehož ohradní zdi byly v polovině
- 18. století vystavěny dnes nedocho
- vané kapličky křížové cesty. Napro
stá většina obyvatel farní osady však
nacházela místo svého posledního
odpočinku na hřbitově u kostela
sv. Jana Křtitele na předměstí, který
byl po polovině 19. století částečně
posunut a upraven (nyní park Jana
Pavla II.). Od r. 1960 slouží svému
- účelu nový hřbitov u kaple sv. Voj
těcha severně od města.
Patronátní právo ke kostelu a faře
náleželo českému panovníkovi, ve
- 14. století ho vykonával premon
- strátský klášter ve Schläglu v Hor
ních Rakousích. Roku 1472
převedl král Vladislav II. patronát
obci královského města Vodňan,
která jej vykonávala s výjimkou
let 1623 - 1710, kdy právo držela
zástavní vrchnost, až do r. 1949.
Od té doby náleží patronát státu.
Zdroj: plakát kostela
